Štěstí není něco co se dá najít. Je to způsob života.

Jak se měřila inteligence

23. března 2006 v 16:10 | Jarmila K. |  K zamyšlení
Mozek se mohl začít podrobněji a důkladněji zkoumat až teprve tehdy, když lidstvo dospělo do určitého stadia vývoje- a to bylo 19.století. Devatenácté století, to byla doba bouřlivého vývoje ve všech sférách života; doba velkého vědecko-technického rozvoje a rozvinuté průmyslové revoluce. Právě v této době se ale také neskutečně prohloubila propast ve vzdělání mezi muži a ženami.

Zatímco talentovaní muži měli možnost se hromadně vzdělávat a vzápětí objevovat čím dál úžasnější věci, tak většina i velmi nadaných žen dál seděla v domácnostech, vyšívala dečky a hrála na klavír. Několik tisíc let rostly ženské mozky bez vzdělání jako dříví v lese, jejich duše byly zanedbané jako pole neorané, byly jak zahrady plné býlí. I v 19.stol. měli monopol na vyšší vzdělání stále jen muži. Bohaté ženy si však začaly uvědomovat, že víc než vyšívání by se jim mohlo hodit vyšší vzdělání. Ale i chudé a ubohé, všemi nekřesťansky vykořisťované dělnice si už také uvědomovaly, že když už mají dřít jako ta hovada od rána do noci, měly by mít alespoň stejná základní práva jako mají jejich mužské protějšky.
O "vrozené" duševní méněcennosti žen bylo až dosud napsáno nepřeberné množství knih, jenže pořád chyběl nějaký přímý, hmatatelný důkaz, který by to jasně dokazoval.Při podrobných studiích mozků mužů a žen se zjistilo, že se v rýhování nijak nelišily. Panu Brocovi se patrně nesplnilo jeho očekávání, že nalezne nějaký ženský mozek, jehož povrch bude oproti mozku mužskému hladký jako dětská prdelka. Ale pozor, byla zde rozdílná váha! Ženské mozky byly v průměru o něco lehčí než mužské a na to se vědátoři velmi upnuli.
Roku 1879 užil těchto údajů G. Le Bon, v Brocově škole misogyn číslo jedna, a publikoval cosi, co je snad nejjízlivějším útokem proti ženám v moderní vědecké literatuře (ani on však nepřekonal Aristotela). Le Bon své bádání uzavřel: " V nejjinteligentnějších rasách, jako např. mezi Pařížany, existuje velké množství žen, jejichž mozky se svou velikostí blíží spíše mozkům goril než nejvyvinutějším mozkům mužů. Tato méněcennost je natolik zjevná, že o ní nikdo ani na chvíli nemůže zapochybovat. Spor lze vést pouze o stupeň této méněcennosti. Všichni psychologové, kteří se zabývali ženskou inteligencí, jakož i básníci a spisovatelé dnes uznávají, že ženy představují ty nejpodřadnější formy lidské evoluce a že stojí blíže k dětem a divochům než k dospělému a civilizovanému muži. Vynikají ve vrtkavosti, nestálosti, bezmyšlenkovitosti, nelogičnosti a neschopnosti rozumně uvažovat. Nepochybně existují i ženy vyjímečné, stojící vysoko nad průměrným mužem. Jejich výskyt je však natolik řídký jako výskyt jakékoliv jiné zrůdnosti, například gorily se dvěma hlavami a to značí, že je můžeme zcela opominout" (místo aby těch několik málo inteligentních žen pochválil, přirovnal je ke zrůdám).
"Snaha dát jim stejné vzdělání, a v důsledku toho jim předkládat i stejné cíle, to je nebezpečná chiméra. V den, kdy žena- nepochopivši podřadné poslání, které jí určila příroda- opustí domov a zapojí se do našich zápasů, v týž den počne sociální revoluce a vše, co kdy poutalo posvátné svazky rodiny, bude ztraceno."( Kdo by se dobrovolně vzdával poslušných služek?). Kdo by se domníval , že byl Le Bon okrajovou rázovitou figurou, mýlí se. Byl to přední badatel, jeden ze zakladatelů sociální psychologie, je znám jako autor slavné a podnětné studie o chování davu, která se dodnes cituje (Psychologie davu 1895) a proslavila ho i práce o nevědomých motivacích.
Ve fyzické struktuře mozku je inteligence určitě nějak zachycena, ale v jeho celkové hmotnosti či vnějším tvaru se stěží najde něco skutečně cenného. Závity či hmotnost Einsteinova mozku nejsou tak důležité, v porovnání se skutečností, že spousta lidí s podobným nadáním jako měl on (včetně žen) zemřeli na bavlníkových plantážích nebo v robotárnách, aniž měli šanci se uplatnit.
Později si někteří vědci dali tu práci a přezkoumali kraniometrické "objektivní údaje" a jejich zdánlivou přesvědčivost pomocí moderních statistických metod. Hmotnost mozku klesá s narůstajícím věkem- a Brocovy ženy byly v průměru povážlivě starší než zkoumaní muži. Na druhé straně hmotnost mozku vzrůstá v poměru k výšce a Brocův průměrný muž byl téměř o 15 centimetrů vyšší než Brocova průměrná žena. Broca tedy poměřoval scvrklé mozky vyschlých sedmdesátiletých stařenek s mozky vysokých urostlých mladých mužů, kteří tragicky zahynuli. Řečeno v kostce, bůhvíco se dalo z Brocových údajů vyčíst. Byly stejně objektivní asi jako bychom tvrdili, že malí lidé jsou méně inteligentní než čahouni, velká kalkulačka počítá lépe než malá a slon je inteligentnější než člověk, protože má větší mozek.
Nakonec bylo ke všemu zjištěno, že ženský mozek je proporcionálně větší než mužův -a dítě má vzhledem ke svému tělu mozek největší. U ženy činí mozek 2,5 procenta tělesné váhy, u muže asi 2 procenta. Čelní laloky "sídlo inteligence" jsou rovněž větší u ženy. I malý mozek má větší. Totéž platí i pro přední lalok hypothalamu (podvěsku mozkového). Když tedy vědci zjistili, jak se věci mají, shodli se na tom, že na velkosti mozku nezáleží. Přestali se tímto problémem definitivně zabývat- nechali tyhle starosti zkrátka radši koňovi, neboť ten má větší hlavu. Smutné na tom ovšem je, ž ženy musí dodnes poslouchat od nevzdělaných mužů, že jsou hloupější, protože mají malé mozky.
Díky vědcům 19.století předsudky vůči ženské inteligenci přetrvávaly i ve století dvacátém. Dál se s despektem hovořilo o "přírodou dané" nízké schopnosti žen logicky uvažovat, o neexistenci tvůrčího myšlení, kritizovala se jejich emocionalita, bázlivost, nesamostatnost, atd. Bylo smutné, že tyto předsudky se nevyhnuly ani těm nejnadanějším ženám z nejnadanějších.
Určité předsudky vůči ženské inteligenci existují dodnes -i ve století jednadvacátém. Někteří muži rádi poukazují na to, že ženy nikdy nic kloudného nevynalezli a také Nobelových cen získaly poskrovnu. Z těchto tvrzení lze ovšem poznat, že jim unikají historické souvislosti- anebo je spíše schválně ignorují? Nositelek Nobelových cen vždy bude i v budoucnu mnohem méně než oceněných mužů, protože hlavním posláním žen je přece rodit děti a pečovat o ně- to ale neznamená, že nejsou stejně tvůrčí a inteligentní jako muži.
TOPlist
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 SandraSanchezova SandraSanchezova | E-mail | 4. dubna 2006 v 9:38 | Reagovat

Jako žena , který už je přes 40 vím, o čem je řeč. Ale něco zavinila matka příroda a něco my lidi sami. Nelze uhlídat všechny hlediska a vlivy, které způsobují postoje mužů a žen. Děti budou dál rodit ženy a muži budou dál schopni pro krásu žen a sex udělat hodně .Asi to jiný nebude, dokud lidstvo jako živočišný druh nezanikne.

2 kl kl | E-mail | 25. července 2007 v 6:24 | Reagovat

Dekuji za clanek

3 Hamilton Hamilton | 30. září 2007 v 23:28 | Reagovat

Akademicke vzdelani vzdy bylo, z doposud i je, zalezitosti penez. Je pravdou, ze od zacatku 20. stoleti, vysoke skoly byly vice mene navstevovany muzi, ale to ne z urovne diskriminace proti zenam, ale radeji z nepsanych kulturnich zabran, ktere jsou casti naseho spolecneskeho zivota.

Domnivam se, ze je to vice mene otazka sebeduvery, ve kterem stupni se zena a muz lisi. I dnes, v 2007, socialni pruzkumy nasvedcuji, ze zeny davaji prednost chodit do skol, ktere jsou urceny pouze pro zeny, bez pritomnosti muzu.

Inteligence neni pouze jedna, ale je identifikovano 7 zakladnich druhu inteligence. Jedna z nich je napriklad "visualni inteligence", ktera neni zalozena na vzdelani, ale na talentu. Vsichni tedy maji stejnou sanci tento druh inteligence praktikovat bez zabran: zena, muz, dite, bohac a nebo chudak.  Tento talent se pak da explorovat do maxima bez academickeho diplomu, ale radeji pro-aktivitou a produkci.

Doba se rychle meni. Nemuzeme vinit nekoho za sve postaveni pred 100 lety, protoze se na tuto dobu divame s vedomosti z roku 2007. Kdyz v dnesni dobe zena chce studovat, tak musi povesit koste na hrebik, vypnout pracku - a jit do skoly.

Celkove, velmi informativni blog. Preji pekny den. Hamilton

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.