Štěstí není něco co se dá najít. Je to způsob života.

Květen 2007

O životě, o lásce, o lidech, o poznání

30. května 2007 v 13:00 | Ev |  Myšlenky moudrých
Kdo uhodne, kdo je autorem těchto citátů, bude náležitě odměněn:-)

jak vznikají peníze

28. května 2007 v 12:09 | Ev
Jak vznikají peníze? Proč jich je zrovna tolik, kolik jich je? Není jich moc nebo naopak málo? A jak působí měnová politika na tvorbu peněz? Možná se zdá, že jsem položila příliš mnoho otázek vzhledem k rozsahu práce, ale i tak se pokusím k nim načrtnout odpovědi co nejsrozumitelněji.
Slovo endogenní podle slovníků cizích slov znamená vnitřní, mající svou vnitřní příčinu. Slovní spojení endogenní peníze pak můžeme vysvětlit jako takové peníze, jejichž vznik je zapříčiněn reálnou ekonomikou, tedy jako peníze, které vznikly jako reakce na změny v ekonomice.
Představme si uzavřenou ekonomiku, v které dochází k inovacím ve výrobě, ekonomika je v konjunktuře a nadále roste díky nejrůznějším podnikatelským inovacím. Tyto inovace vyžadují samozřejmě investice a nejsnadnější cesta k penězům jde v dnešní době přes úvěry. Jednoduše si vypůjčíme potřebnou částku u banky, která nám ji připíše na náš běžný účet. Úvěrem takto vznikly nové peníze jako následek zvýšené poptávky po penězích za účelem provedení investic. Vidíme, že peníze byly v tomto případě vytvořeny bankou, aby "zaplatily" novou investici. Úvěr, neboli nové peníze, jsou tedy reakcí na poptávku po penězích, vznikají poskytnutím úvěru. Věřím, že tento příklad je dosti snadno představitelný.
Endogenní teorie peněz představuje protiváhu kvantitativní teorie peněz, která byla prezentována nositelem Nobelovy ceny za ekonomii Miltonem Friedmanem a dalšími monetaristy (Brunner, Lucas, Patinkin). Kvantitativní teorie tvrdí, že peněžní zásoba v ekonomice je určena nabídkou peněz, nezávislá na poptávce po penězích a tedy ovlivnitelná centrální bankou. Oproti tomu endogenní teorie peněz předkládá peněžní zásobu odpovídající potřebám obchodu a výroby, tedy poptávce po penězích. Přitom vliv centrální banky je omezen pouze na "směrování" ceny úvěru, ceny nových peněz. Úrok, neboli cena, kterou platíme za poskytnutí úvěru bankou, je určen diskontní mírou, za kterou půjčuje centrální banka komerčním bankám. Diskontní sazba je tedy rovna minimální vyši úrokové míry na trhu. Pokud by úroková míra na peněžním trhu nepřevyšovala diskontní sazbu centrální banky, komerční banky by raději své zdroje ukládaly u ní a neposkytovaly je prostřednictvím úvěru trhu.
Hlavními obhájci endogenní teorie peněz jsou zástupci tzv. postkeynesiánské školy, která navazuje na učení. J.M. Keynese a zdůrazňuje poznatky spíše odlišné od hlavního proudu ekonomie. Do této školy patří autoři Nicolas Caldor, Paul Davidson, Charles Goodhart a jiní. Postkeynesiánci zdůrazňují tvorbu peněz na úvěrovém principu.
Mitchell Innes formuloval tento úvěrový princip jasně už v roce 1914. "Ve skutečnosti není nutné, aby dlužník získával úvěry od té osoby, které dluží. Všichni jsem nakupující a prodávající, což znamená, že jsme současně vzájemně svoji dlužníci i věřitelé a díky úžasně fungujícímu mechanismu bank, kterým prodáváme své úvěry a které se tak stávají zúčtovacími bankami obchodního styku, dluhy a úvěry celé společnosti jsou centralizovány a vzájemně započítány. Ve skutečnosti tak jakýkoliv řádný úvěr zaplatí každý dluh." Už o rok dříve ve svém článku "Co to jsou peníze?" explicitně uvedl, že "peníze jsou úvěr a nic než úvěr".
Z endogenity peněz vyplývá, že právě cena úvěru -úrok - a tedy úroková míra je jediným možným nástrojem státním intervence, jak ovlivnit množství peněz v ekonomice.
Žijeme ve světě, kde pouze centrální banka má výsadní právo emitovat zákonné platidlo ve formě oběživa. Komerční banky jsou zavázány ponechat vklady směnitelné do nominální hodnoty dané měny, a proto potřebují udržovat rezervy ve formě oběživa a vkladů u centrální banky.
Měnová politika centrální banky spočívá ve stanovení diskontní sazby, přičemž diskontní sazba je úroková míra, za kterou si komerční banky mohou u centrální banky přes noc uložit přebytečnou likviditu. Diskontní sazba tedy určuje dolní hranici pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu.
K dalším činnostem centrální banky patří určování míry minimálních rezerv komerčních bank, které musí komerční banky držet u centrální banky. Současným trendem je tyto tzv. PMR snižovat až na možnou minimální úroveň, takže mají už je nepatrný význam v ovlivňování měnové politiky.
Měnová politika řadí ke svým hlavním cílům podporu stability cenové hladiny.
Charles Goodhart upozornil na slabiny měnové politiky v roce 1989, když ve svém díle na základě historických srovnání usuzuje, že "Objevily se podstatné důvody domnívat se, že tradiční metody centrální banky používané ke stanovení úrokové míry nebudou fungovat tak uspokojivě, aby bylo dosaženo náležité měnové kontroly a že tyto nedokonalosti budou zvláště zřetelné v dobách silných inflačních tlaků, když zpoždění v procesu přizpůsobení úrokých měr přiměje úřady dočasně vyhovět každému inflačnímu šoku poptávky po penězích, dokud je nezpozorují a nerozhodnou se je vykompenzovat."
Jak vidíme, udržovat stabilní cenovou hladinu je pro centrální banku velmi obtížné. Ač je v naší zemi Česká národní banka oficiálně nezávislá na vládě, nefunguje v žádném politickém vakuu a přirozeně reaguje na potřeby země, resp. vlády, která usiluje o hospodářský růst a následně svoje další znovuzvolení.
Jak jsme se pokusila naznačit, množství peněz odpovídá poptávce po penězích, přičemž inflační tendence měnové politiky jsou pak principiálně podněcovány umělým zvyšováním poptávky vládou, přičemž peníze samy o sobě jsou jen úvěrem a příslibem fungujícím na směnečném princpipu. Množství peněz tak odpovídá potřebám společnosti.
Literatura, použité zdroje:
Cottrell, A.: Monetary Endogeneity and The Quantity Theory: The Case of Commodity Money, June 1997
Goodhart, Ch.: The Conduct of Monetary Policy, The Economic Journal, 1989
Holman, R.: Ekonomie, 3.aktualizované vydání, Praha, C.H. Beck, 2002
Holman, R. a kol: Dějiny ekonomického myšlení, 3.vydání, Praha, C.H. Beck, 2005
Innes, A.M.: The Credit Theory of Money, The Banking Law Journal, vol. 31, 1914
Innes, A.M.: What is money?, The Banking Law Journal, May 1913
Kovářík, T.: The Developement of the Credit Theory of Money, 2006

Dotyk - nové album Anety Langerové

28. května 2007 v 11:35 | Ev |  Texty písní
ANeta Langerová před týdnem vydala své druhé album Dotyk

Salsa party v Tropisonu

28. května 2007 v 11:20 | Ev |  O tanci
V pátek v noci jsme zavítali do pražského tanečního klubu Tropison, který je známý především mezi tanečníky latinskoamerického tance salsy. Pozvali nás tam na hodině salsy v taneční škole M a D Sejkorových, kam chodíme ve snaze naučit se základy tohoto tance.Lákali nás na zajímavá taneční vystoupení atd.

Bomby, prachy a láska!

16. května 2007 v 8:30 | Ev |  O cestách za kulturou
Komedie, která vás rozesměje, rozpláče, chytne a nepustí!

O matfyzácích

14. května 2007 v 12:26 | Ev |  Pro tvůj úsměv
  • Dva zamilovaní matfyzáci leží na koleji v postýlce a skoro usínají. Dívka začne svého drahého hladit po tvářičce a něžně zašeptá: "Miláčku, myslíš na to, na co myslím já?" "Ano, zlatíčko." nakloní se jí k uchu chlapec. "A kolik ti to vyšlo?"

Producenti

14. května 2007 v 11:54 | Ev |  O cestách za kulturou
V pátek večer jsme zavítali do Hudebního divadla Karlín, abychom si užili "kulturní zážitek" v podobě muzikálu Producenti. Místa uprostřed třetí řady slibovala přinejmenším dobrý výhled.A muzikál, ač trval dobré tři hodiny, skvělou zábavu.

Krása

11. května 2007 v 0:00 | Ev |  Moje popletené verše
Krása

Zuby- kronika života

10. května 2007 v 21:00 | Rádží dle zahraničních pramenů |  O zdraví
Zuby považujeme za něco samozřejmého ke kousání a zpracování stravy, snažíme se o jejich estetický vzhled a udržujeme je již od dětství vštípenými návyky v čistotě. Pokud nějaký zub vybočuje nebo se vyklání, je snaha dostat ho zpět do řady. Pokud nás zub rozbolí, necháme ho opravit, nahradit (nakonec protézou celého chrupu) a většinou to nijak nespojujeme s námi samými - naším životem.




Majáles, večer první

9. května 2007 v 14:28 | Ev |  O cestách za kulturou
Byl první květen, první
máj, večerní máj byl lásky čas, Vypsaný Fixy zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj...