Štěstí není něco co se dá najít. Je to způsob života.

O Číně, o čínštině

你好 čínský pozdrav

6. března 2007 v 10:15 | ewelis
Minislovník čínštiny
1. část

Svátek Jara

18. února 2007 v 20:34 | ewelis
Svátek Jara, neboli čínský Nový rok letos připadl na 18. února. Číňané se u této příležitosti v tento den scházejí u rodinného stolu se svými nejbližšími - podobně jako večeříme na Štědrý večer my s těmi, kteří jsou nám nejmilejší (většinou).

Budoucnost Číny

2. prosince 2006 v 13:30 | ewelis
Palčivá místa
Po listopadové "sametové revoluci" v Československu v roce 1989 dostaly vzájemné styky opět novou tvář. Zprvu byly výrazně poznamenány masakrem 4. června 1989 na pekingském náměstí Tchien - an - men, který nejen nová československá vláda a parlament odsoudily. Začalo se rovněž více psát o porušování lidských práv v Číně, okupaci Tibetu, o existenci dvou Čín a podobně. Na ČLR bylo ze strany států ES uvaleno embargo na dovoz zbraní a zbrojní techniky a zároveň velmi významně ochladla diplomatická aktivita na nejvyšší úrovni. Začátkem 90. let však zvítězily ekonomické zájmy a byly znovu obnoveny tradiční hospodářské, obchodní a vědeckotechnické styky.

Komunistická Čína

2. prosince 2006 v 13:25 | ewelis
Komunistická Čína
Všichni víme, že v r. 1949 nakonec zvítězili komunisté, ale na rozdíl od východoevropských a středoevropských zemí, byl podíl Sovětského svazu na jejich vítězství minimální. I když politika sovětského Ruska vůči Číně byla jedním z faktorů, který vyvolal mezi čínskými intelektuály zájem o marxismus. Ekonomika zprvu rostla, zlepšovalo se postavení různých vrstev obyvatelstva, ale postupně se vytvářel kult Mao-ce-tunga, který fungoval jako brzda vývoje (podobně jako kult Stalina nebo Franca). Postupně se obnovovala národní hrdost, která před válkou dostávala těžkou ránu. Teď si Číňané mohli říct - jsme sjednoceni, máme vládu, kterou jsme chtěli a nebojíme se ani USA (USA byly velmi překvapeny, že se ČLR nedala zastrašit. Například během Korejské války, kde čínští dobrovolníci šli se samopaly a ručními granáty proti moderní americké armádě).

Historie Číny stručně

2. prosince 2006 v 13:23 | ewelis
Historie - setkávání Evropanů a Číňanů
Od poloviny 15. století už mingská říše nebyla schopna udržet své postavení, zastavila námořní expedice do vzdálených zemí a ukončila vyslanecké styky se zahraničím, byli vyhoštěni všichni cizí poslové. Mingská říše nebyla schopna a vlastně ani nechtěla postavit se proti pronikání evropských mocností do Asie - jako první dorazili na začátku 16.století Portugalci. Od roku 1557 patřilo Portugalcům Maccao - tím bylo od Číny odtrženo první území, jež se stalo základnou dalšího koloniální pronikání. V druhé polovině 16.století se zde objevili Španělé a uchytili se na Filipínách. Na počátku 17.stol. připluli i Holanďané a přepadli Pescadorské souostroví a jižní Tchaj-wan. Současně s nimi se u Kantonu objevili i Angličané, jejichž loďstvo rozbombardovalo tamní opevnění a vymohlo si právo obchodovat s Čínou přes Kanton. Evropané ovšem odmítali čínský tributární systém. Současně s kolonizátory přicházeli do Číny i jezuitští misionáři - nejvíce se proslavil italský astronom Matteo Ricci, který si získal i důvěru císařského dvora (v Číně od r.1581).

Čínská filosofie a náboženství

2. prosince 2006 v 13:22 | ewelis
Čínské filozofie
Stručně se dá podstata čínského myšlení vyjádřit heslem "dialektika a kolektivismus", v sociálním životě zase kladením důrazu na rodinu a hierarchické uspořádání společnosti - tyto rysy lze vystopovat už v samých počátcích čínské historie, a bylo proto zákonité, že se dostaly i do konfuciánského a taoistického učení jako přesně a jasně definované "poučky". Kolektivismus sám o sobě lze postavit do protikladu k evropskému individualismu a spoléhání na sílu a velikost sebe sama jakožto jedince, což je považováno za základ naší kultury a filosofie spolu s křesťanstvím.

Čína - obyvatelstvo, jazyk, rodina

2. prosince 2006 v 13:20 | ewelis
Obyvatelstvo
Čína ve svých dějinách nebyla vždy sjednocena, střídala se období roztříštěnosti a sjednocení. V současnosti se Čína sjednocuje a Hong Kong či Macao jsou toho příkladem.

Čína a my

2. prosince 2006 v 13:19 | ewelis
Původ a rozvoj civilizací
Počátky čínské civilizace sahají do dob před více než 5000 lety. Jedná se o jednu z nejstarších civilizací, která světu mnohé dala (ať už je to hedvábí, střelný prach, námořní kompas nebo papír), přestože v posledních staletích zaostala. Jako u jediné ze čtyř největších světových civilizací u ní nikdy nedošlo k přerušení vývoje. Dávno před zdokumentovanými dějinami žili na jejím současném území před 400 000 až 1 000 000 let primitivní lidské bytosti jako tzv. jamounský, lantchienský a pekingský člověk. V 21. století před naším letopočtem došlo k založení 1. čínské dynastie Sia. Největšího rozmachu Čína paradoxně dosáhla v obdobích, kdy vládly nečínské dynastie - Mongolové (říše Juan, 1271-1368) a Mandžuové (dynastie Čching, 1644-1911). Je třeba zdůraznit, že čínská civilizace nebyla vytvořena na rasové či etnické rozdílnosti. Číňané rozlišovali mezi národy a lidmi na základě jejich kultury (civilizace), ne etnicky. Podle konfuciánského učení ten, kdo nebyl Číňan, byl barbar, ale současně každý barbar, který si přál obdělávat půdu stejně jako Číňané, jíst stejné jídlo jako Číňané, oblékat se jako oni, mluvit jejich řečí a studovat jejich knihy, byl akceptován jako Číňan bez ohledu na jeho národní, kmenový nebo rasový původ. To znamenalo, že kdokoli na sebevzdálenější hranici Číny se mohl stát Číňanem (čímž se ovšem nemyslelo výslovně Chanem) a stát se součástí čínské společnosti.

Jeskyně Čou-kchou-tien

2. prosince 2006 v 12:46 | ewelis
Domov člověka pekingského
Do seznamu světového a kulturního dědictví zapsána v roce 1987
Nedaleko města Čou-kchou-tien ( Zhoukoudian), které leží 44 kilometrů jihozápadně od Pekingu, se tyčí pahorek Dračí kost. Zdejší obyvatelé zde v minulosti při lámání vápence často přicházeli na zvířecí fosilie, které jako "dračí kost" používali v lékařství a podle toho místa nazvali. Dlouhou dobu nikdo netušil, že tato místa byla domovem tzv. člověka pekingského (Homo erectus pekinensis), prapředka Číňanů.
V roce 1921 se sem dostal švédský geolog a archeolog Johann Gunnar Andersson (1874 - 190), tehdejší poradce báňské rady čínské vlády.

Šanghaj

3. dubna 2006 v 13:27 | ewelis
Šanghaj (Čína)
Šanghaj je nejlidnatější město nejlidnatější země na světě. Nejlidnatější město Číny a také její významné hospodářské centrum má více obyvatel než celá Česká republika. Rozkládá se při ústí řeky Jang-C-ťiang´do Východočínského moře. Je to také největší světový přístav ( druhý je Notterdam )
.Pohled na Pchu-tung od Bundu
Velkým problémem Šanghaje je dopravní hluk a silné znečištění vzduchu i vodních toků - Šanghaj je na 4. místě mezi městy s neznečištěnějším ovzduším na světě! Klima je subtropické se zimními teplotami v rozmezí -1° až 8°, v létě pak teploty dosahují 28° až 35° . Nejvhodnější období k návětěvě proto nastává na sklonku jara a počátkem podzimu.
Šanghaj na rozdíl od mnoha čínských měst neoplývá středověkými památkami. Dominantu města v samém centru, čtvrti Chuang-pchu, tvoří tzv. Bund - nábřeží lemované výstavnými výškovými budovami bank, obchodních společností a hotelů z počátku 20. století. Bund je dnes památkově chráněn a výstavba vyšších mrakodrapů v této oblasti není povolena.

Dávná civilizace a Země středu

18. března 2006 v 18:45 | ewelis
Čína - Země středu byla zhruba do 16. století civilizací číslo jedna.
Jedná se o jednu z nejstarších civilizací, která světu mnohé dala (ať už je to hedvábí, střelný prach, námořní kompas nebo papír), přestože v posledních staletích zaostala.
 
 

Reklama